Ubud, Bali/ „A co si mám obléci pod tu halenku?“, ptám se svého hostitele v Ubudu. Je mu kolem dvaceti pěti a lyšácky se usmívá. „Stačí, jak tomu říkáte, podprsenka!“. Nedůvěřivě si prohlížím prakticky naprosto průhlednou halenku na ramínku … chlapi si tu umí užívat náboženské slavnosti.
Nakonec jsem dilema přelstila tílkem:)
Nonstop pět dnů a nocí oslav, gambleři, dopravní zácpa, speciální policie – hindu oslavy na Bali dokáží mít grády. Balijčané se rádi baví a důvod k radosti si najdou každý den. „Slavnosti chrámu“ se však v Ubudu (hlavním městě kultury na Bali) konají jen jednou do roka. Oblečena do přípustného oblečení vyrážím oslavovat s místními.
httpvh://youtu.be/1X_Hl9S3g9c
Člověk by řekl, že moped zaparkujete kdykoliv. Dnes se však zdá, že se do Ubudu sjel celý ostrov, není tu k hnutí. Nakonec mě policista naviguje do druhé řady od silnice. To ještě netuším, že budu muset později sama stěhovat cizí motorky, abych vůbec vyparkovala. Kolem chrámu jsou stovky, možná i tisícovka lidí, mezi nimi i pár „bílých“. Většina z nich se vůbec do chrámu nedostane. Sedí a postávají, kde jim to prostor dovolí a sledují celé dění na velkoplošném plátně. Užívají si sebemenší chybu kameramana, nebo když někdo upadne před objektivem (úplně nejlépe, když se to podaří nešikovnému turistovi).
Do chrámu se dostanete pouze v tradičním oblečení – sarongu, halence a s pokrývkou hlavy
Slavnosti jsou věnované místnímu chrámu, který byl postaven mezi dvěma řekami. V místě, kde se slévají do jedné vzniká svatá voda. V minulosti lidé věřili, že má léčivé účinky. Pokud tomu chcete věřit i dnes, musíte se smířit s tím, že vodní odpad od hotelu, který leží na jedné z řek, má také nadpřirozené schopnosti.
Má to něco do sebe:)
Diváci v chrámu jsou především děti a pár turistů. Nastrojené mladé Balijky a Balijci se soustředí spíše okolo občerstvení a roztomile na sebe pokukují. Starší Balijci se zase shlukují kolem čtvercových polí a sází na obrázky, které padnou na hrací kostce. Kolem půlnoci na mě přichází únava. Za další půl hodinu se mi podaří odstranit poslední motorku z cesty a jedu domů. Oslavy jedou přes noc a končí až dopoledne druhý den. Ráno se mě argentinské sousedky přišly zeptat, jestli přežil ten chlápek na nosítkách. Nechápu o čem mluví. Prý ve dvě hodiny ráno viděly pána v tranzu na nosítkách. Místní jim řekli, že se asi probudí, ale možná také ne … ten jejich humor je občas hodně černý …
Sázejte rychle, než přijdou poldové!
- 5 dárků pro cestovatelky - 6.12.2022
- Španělské babí léto - 8.9.2022
- Best Sustainable Sunglasses You Can Buy Local - 25.7.2022