Ne nadarmo bylo kdysi město vyhlášeno hlavním městem Římské říše. Istanbul je totiž boží! Leží na dvou kontinentech, a vy tak můžete na Facebooku frajeřit, že jste se chvíli procházeli v Asii, a když vás to omrzelo, tak jste prostě jeli do Evropy. Istanbul je navíc docela romantický. Západ slunce, obrysy mešit, vy na pobřeží ruku v ruce se svým protějškem a do toho muezíni svolávající k modlitbě. Ach, kýčovitá krása. Možná, že i proto nejedna turecká telenovela učarovala tisícům českým divákům.

Kudy tam?

Letecky – trasu Praha – Istanbul pravidelně létají aerolinky společnosti Turkish Airlines a Pegasus Airlines. Občas je ale výhodnější letět z Vídně, ceny letenek jsou mnohonásobně nižší, koupíte je třeba od 1000 Kč za jednosměrnou letenku za osobu.

Autobusem – Je to sice dál, ale za to horší cesta. Z Brna do Istanbulu potrvá přeprava zhruba 36 hodin, včetně pauzy v Sofii. Tam budete muset autobus vyměnit za tureckou společnost Metro. Na palubě je k dispozici stevardka, dá vám nápoj, sušenky a k dispozici je i internet! Autobus přijede na autobusovou stanici Bayrampasa, což je i zastávka metra, takže cesta dále už půjde jako po másle.

Autem – Troufnete-li si ujet cca 1800 km do Istanbulu sami, neměly by vás potkat nějaké extra velké potíže. Většinou pojedete po dálnicích, pravděpodobně se ale zdržíte na hranicích. Na těch tureckých vám také do pasu zapíší značku auta, a s tím musíte také vycestovat.

Poznámka od Lůcy: Do Istanbulu se dá dostat i se spolujízdou Blablakárem:) – více info klik zde

Turecká doprava je zážitek na celý život, takže doporučuji cestu autem podniknout vážně jen otrlým jedincům. Abyste zapadli, dodržujte jako řidič několik pravidel:

• Pořád. Ideálně si klakson nějak zatěžkejte, abyste mohli druhou ruku použít na něco jiného, ideálně na telefonování nebo kouření za jízdy, jako to dělají místní.
• Zásadně nepoužívejte blinkr.
• Je-li kapacita vašeho auta pět osob, věřte, že se vás tam namačká třikrát tolik.
• Parkujte na chodníku, nejlépe tam najeďte celým autem.
• Zastaví-li vás policie, deset lir všechno spraví. I to, co se nestalo.
• Stojíte-li na semaforech, nedělejte tu chybu, že budete startovat až na zelenou. Ve chvíli, kdy naskočí oranžová, už byste měli být o 500 m za semafory. A když ne? Tak vás ostatní vytroubí.
• Ignorujte přechody pro chodce. Stejně je ignorují i samotní chodci, kteří přechází, kde se jim zachce.
• Nedivte se, až uvidíte miminka sedící vepředu, případně budete míjet pětičlennou rodinu na skútru, včetně kozy a barelu s vodou.
• Tady je Turecko, tady se může vše.

Benzín je drahý, stojí od 50 Kč/l výše, ale za to za vás natankuje pracovník pumpy, takže nemusíte vůbec vycházet z auta.

Kdy vyrazit?

Osobně nedoporučuju návštěvu Istanbulu v létě, protože je to vesměs betonové město, takže tu bývá na umření! Navíc, komu by se chtělo při čtyřicítkách chodit po památkách? Takže za mě – jeďte do Istanbulu na jaře nebo na podzim, kdy je příjemně teplo, ale není obrovské vedro.

V zimě je zima, stejně jako bývá v České republice, i když teploty většinou nejdou pod nulu, ale pohybují se kolem 10 stupňů Celsia. Jen s tím sněhem Turci stále nejsou smíření, školy se často zavírají kvůli sněhovým kalamitám – tedy když napadnou 4 centimetry sněhu:-)

Na co si dát bacha…

Do Istanbulu se poslední dobou bojí lidé jezdit. Zbytečně. Istanbul je sice bomba, ale trochu jinak, než jak slyšíme ve zprávách. Při vstupu do větších budov, nákupních center či památek procházíte kontrolními rámy, takže jestli u sebe nesete nějakou výbušninu, máte smůlu.

Jediné, na co si dávejte v Istanbulu pozor, jsou:

• Zlodějíčci – stejně jako všude jinde na světě, i tady čekají zlodějíčci na své příležitosti. V místech, kde je více lidí, proto mějte oči na šťopkách!
• Prodejci falešného zboží – Turecko je rájem pro ty, kdo chtějí nakupovat Lacoste a Louis Vuitton kabelky za dvě stovky! Nenechte se napálit, v bezejmenném krámku u Modré mešity opravdu originální věci nekoupíte, navíc za pár kaček.
• Výměna peněz – Kde můžete, plaťte kartou, abyste předešli nutnosti měnit peníze na místní liry. Pokud je to nevyhnutelné, čiňte tak jen ve směnárnách, určitě ne u pouličních týpků, kteří vám budou nakřáplým hlasem šeptat do ouška, že vám dají skvělý kurz. Rozhodně neplaťte v hotovosti v eurech ani dolarech, to si potom prodejci tvoří svoje kurzy podle toho, jakou mají zrovna náladu, no a ta vaše by tím pádem byla na bodu mrazu, až byste zjistili, kolik jste prodělali.

Tuto krásnou cizinku jsem potkala před Modrou mešitou:

https://www.instagram.com/p/BHpyAiyhoEN/?taken-by=babsaydin

Kolik to stojí:

Istanbul se svými cenami, co se potravin týče, příliš neliší od České republiky. Najdete zde jak drahé luxusní restaurace, tak menší, zapadlé obchůdky, kde nakoupíte za minimální ceny, a navíc si báječně pochutnáte.

Nezapomeňte i smlouvat, můžete tak ušetřit spoustu peněz! Pokud se vám něco líbí, zeptejte se, kolik to stojí. Následovat bude hodinová ceremonie, kdy vás prodavač pozve k sobě do krámu na čaj, chvilku si s vámi bude povídat, zjistí, odkud jste, kolik máte dětí, co tchyně, kolik vydělává bratranec z pátého kolena, a pak, u dvanáctého čaje, konečně přejde ke zboží. Řekne-li vám, že vybrané zboží stojí stovku, vy nasaďte dramatický výraz a sebejistě řekněte padesát. Vy pomalu postupujte nahoru, on bude cenu snižovat, zatímco vám bude vyprávět, jaké je zboží orižinal, a že musí, chudák, živit rodinu. U dvacátého sedmého čaje zboží koupíte, a vsadím boty, že k tomu dostanete ještě nějaký malý dárek.

Turecký chléb: 5-8 Kč

Voda: 0, 5 l láhev od 4-10 Kč

Turecký čaj: 15-20 Kč

Turecká káva: 40-70 Kč

Doner kebab: 20-64 Kč

Co v Istanbulu ochutnat?

Kebab je pojem pro spoustu druhů masitých pokrmů, nejde o maso mezi překrojenou houskou, jak si spoustu lidí mylně myslí.

Döner kebab je právě ono maso v tureckém chlebu, doplněné o hranolky a zeleninovou přílohu.

Dürüm kebab – je vesměs to samé jako döner, ale zabalené v pita chlebu.

Balık ekmek – grilovaná ryba se zeleninou v chlebu. Dochuťte citronovou šťávou a k tomu si dejte şalgam, nápoj z černé mrkve. Lahoda!

Rybu v chlebu koupíte u stánků v přístavišti na evropské straně města.

Nejlepší ryba v chlebu – stánky v přístavišti:

Turecké sladkosti – ať ochutnáte cokoliv, vesměs půjde o dezerty polité obrovským množstvím sladkého, přesladkého sirupu. Nic pro diabetiky!

Adana kebab – lehce pikantní mleté maso grilované na tyči, výborné! Pro ty, kdo neholdují pikantním pokrmům, existuje „light“ verze urfa kebab.

Iskender kebab – Plátky jemně nařezaného hovězího masa, pod kterými jsou kousky chleba, celé jídlo je přelité báječnou omáčkou. Podává se s jogurtem a při návštěvě určitě nesmí chybět na vašem talíři!

Ayran – bílý jogurt smíchaný s vodou a se solí. Nejen, že jde o probiotický nápoj, ale v létě báječně osvěžuje. A v zimě skvělé chutná.

Turecká snídaně – určitě si zajděte někam na snídani. Budete mít oči navrch hlavy z toho, kolik se toho podává, žádný chleba s máslem a salámem, ale několik druhů sýra, vajíčka na všechny způsoby, olivy, zeleniny, salámy,…

Čaj – Turci ho přes den vypijí milion litrů! Podává se  v malých skleničkách ve tvaru tulipánu, vaří se ve speciálních konvicích, hodně se sladí… A vzniká na něm závislost!

Turecká káva – zapomeňte na českého Turka! Turecká káva se připravuje v džezvách tak, že se dohromady vaří káva s vodou a případně cukrem. Směs se třikrát nechá projít varem a pak se nalívá do miniaturních hrníčků. V Turecku se káva nepije ke snídani jako u nás, ale hlavně po jídle.

Rakı – anýzová pálenka, kterou turci nepanákují, ale ředí s vodou a popíjejí třeba k rybím pokrmům, nebo jen tak, během večerní pohody.

MHD:

Bez městské hromadné dopravy se v Istanbulu pravděpodobně neobejdete, proto rozhodně  neváhejte s koupí tzv. Istanbul Kart. Koupíte ji v trafikách označených AKBIL BAYII a také u soukromých prodejců rozmístěných všude po městě, kteří používají stejné značení, případně v automatech zvaných BILEMATIK. Na těchto místech si ji můžete ihned dobít, stejně jako v automatech či dokonce v některých kioscích s jídlem.  Samotná karta stojí 6 tureckých lir, což odpovídá zhruba 48 korunám, a kolik peněz si na ni vložíte, je jen na vás.  Není časově omezená, proto si ji schovejte na příští návštěvu.

Istanbul kart je platná na všechny druhy dopravních prostředků kromě minibusů zvaných dolmuş (dolmuš). Můžete s ní tedy platit při jízdě autobusem, lodí, metrobusem, metrem, lanovkou či Marmaray, tedy metrem vedoucím pod Bosporem.

Loď – přejet Bospor MHD lodí jen nejen zážitek, ale také vám ušetří spousty času v zácpách. Lístky si můžete koupit přímo v automatech v přístavišti. Pokud budete bydlet v asijské části Turecka a budete potřebovat se dostat na Ataturkovo letiště pak rozhodně jeďte lodí z Haydarpaşa Gari.

Jízda městskými hromadnými prostředky stojí necelých dvacet korun, nezáleží na délce trasy, metro je o něco levnější. Kartu odpípnete vždycky při nástupu do prostředku. Jestli vás jede větší banda,  není potřeba, aby měl každý cestující svoji kartu, je-li vás například 5, pípnete si prostě pětkrát.

MHD mapa ISTANBULU:

Samostatnou kapitolou je již zmíněný minibus, turecky dolmuş. Před předním sklem jsou vždy cedule s nápisy, odkud kam se jede, platí se u řidiče. Klidně se nejdřív pohodlně usaďte a až pak pošlete peníze po cestujícím před vámi. Ten to pošle dalšímu a ten zase dalšímu, až se peníze dostanou k řidiči, který stejným způsobem pošle peníze nazpět. Jízdu minibusem doporučuji jako součást istanbulského dobrodružství – často se jezdí s otevřenými dveřmi, počet lidí daleko přesahuje možnou kapacitu a z řidiče vám bude přecházet zrak – kromě kroucení volantem si vyřídí důležité hovory, vykouří krabičku cigaret, vybere všechny peníze a ještě stihne zastavit komukoliv, kdo si mávne rukou, čímž dá povel k zastavení či vystoupení.

Ačkoliv tu oficiálně existují jízdní řády, při cestování autobusem je třeba brát je s rezervou, vzhledem k neustálým silničním zácpám. Kdy vám to jede, se dozvíte například v aplikaci Buradan Oraya, kterou si také můžete stáhnout i jako aplikaci. Kromě jízdních řádů zde snadno vyhledáte i informace o tom, jak se dostat z bodu A do bodu B, což se v Istanbulu rozhodně hodí! Oficiální stránky istanbulské hromadné dopravy najdete zde -> IETT

Ve městě je samozřejmě možné využít i taxislužbu, pokud jste zde ale na návštěvě poprvé, doporučuji se předem zeptat na cenu a nespoléhat se na taxametr, taxikáři jsou totiž občas pěkní chytrolíni a místo nejkratší možné cesty zvolí okružní jízdu městem.

V Istanbulu jsou dvě letiště, Sabiha Gökçen na asijské a Atatürkovo na evropské straně. Přímo před terminály stávají autobusy s velkým nápisem Havatas, které vás dopraví do centra města. Platí se přímo v autobusu, cena jedné cesty je od 10-12 tureckých lir za osobu.

Co v Istanbulu vidět a kolik vás to bude stát?

Istanbul toho má rozhodně spoustu co nabídnout, od historických památek, přes muzea až po místa, která vás prostě dostanou jenom tím, že stojí na krásném místě.  Někam se dostanete zadarmo, někde se platí vstup. Fintou, jak ušetřit, je tzv. Museum pass, který stojí 85 TL, zhruba 680 Kč, a opravňuje vás ke vstupu zdarma i do míst, kde se jinak platí vstupné, přesný seznam najdete na stránkách MUZE KART. Karta platí na 5 dní a můžete ji použít vždy jen jednou na jednu památku.

Cena vstupů bez MUZE KART:

Haghia Sophia, původně kostel, později mešita, nyní sloužící jako muzeum, vstupné vás vyjde na 320 Kč na osobu.

Topkapi palác se dělí na dvě části – muzeum a harém, kde žila sultánova rodina. Do muzea zaplatíte vstup 320 Kč a do harému 200 Kč.

Palác Dolmabahce – místo, které bylo centrem veškerého úředního dění během Otomanské říše, bydlelo zde celkem 6 sultánů a hodně času, včetně posledních vteřin jeho života, zde trávil i první prezident turecké republiky, Mustafa Kemal Ataturk. Prohlídka paláce je možná pouze s průvodcem, vstup vás vyjde na 160 Kč.

Výlet lodí po Bosporu – díky hodině a půl trvající jízdě po Bosporském průlivu budete mít Istanbul jako na dlani! Lodě vyjíždí z přístavů jak na asijské, tak evropské straně a stojí od 100-200 Kč. Projedete pod dvěma mosty a budete mít skvělou možnost pořádně si vychutnat Istanbul.

Galatská věž – Místo, ze kterého přeletěl turecký vědec a letec Celebi do Uskudaru, ležící na protějším břehu Bosporu. Nyní slouží věž jako místo, odkud je nádherný výhled na celý Istanbul. Vstup vás vyjde na necelých 100 korun.

Galatská věž od moře:

Cisterny Yerebatan – Navštivte cisterny, které kdysi dávno zásobovaly město vodou přiváděnou z Bělehradského lesa. V místě pod zemí najdete starodávné historické sloupy, celé místo působí romanticky, což navíc podtrhuje romantická hudba. Nezapomeňte si do vody hodit minci pro štěstí a něco si přát! To, že jde o úžasnou podívanou, ví i Down Brown, který cisterny zmiňuje ve své poslední knize. Vstup stojí 240 Kč.

Muzea umožňují vstupy v rozmezí od 200 – 300 Kč. Lístky si můžete koupit jak na místě, tak on-line zde.

Půjčte si kola – na některých místech podél moře si můžete vypůjčit kola, a objet tak klidně celý Istanbul! Systém se jmenuje ISBIKE (bohužel stránky jen turecky). K vyřízení je potřeba karta, kterou vyřídíte v některém ze stánků k tomu určeným, vyjde vás na necelých dvě stě korun. Až vás budou bolet nohy, tak kolo prostě vrátíte do některého ze stojanů, kterých je po trati na 14 (mapa stanovišť klik zde).

A pak budete takhle happy!

https://www.instagram.com/p/BGhgXdeSNFu/?tagged=isbike

Na svou kartu si můžete půjčit až 4 kola, za každé bude na vaší platební kartě nastaven deposit 50TL (cca 400 Kč). Za každou hodinu půjčeného kola zaplatíte cca 2TL (19 Kč), za celodenní jízdné půjčovné pak 25 TL (200Kč).

Tipy, co dělat v Istanbulu zadarmo:

Projděte se po pobřeží – ať už budete na asijské či evropské straně, rozhodně nevynechejte procházku podél moře. Nebude vás to stát zhola nic, kromě peněz, které utratíte za čaj či tureckou kávu, na které jistojistě dostanete chuť.

Navštivte Princovy ostrovy – Princovy ostrovy, turecky nazývané Adalar, rozhodně stojí za návštěvu. Ačkoliv jsou součástí Istanbulu, budete mít pocit, jako byste se ocitli v jiném světě. Žádný hluk, žádná auta, žádný smog. Ostrovů je celkem devět, ale lodě z Istanbulu vozí turisty jen na čtyři z nich, z Asie z přístavů Kartal, Kadikoy a Bostanci a z Evropy z Kabatas. Největším ostrovem, který můžete navštívit, je Buyukada, další jsou Heybeliada, Kinaliada a Burgazada. Každý z nich je báječný pro procházky a dobrý oběd v podobě čerstvé ryby, v létě se můžete i vykoupat na některé z mnoha pláží.

Modrá mešita je zdarma. Vstup do ní je povolený pouze se zakrytými rameny a koleny, ženy si navíc musí přikrýt i vlasy, boty strčíte do pytlíků, které najdete u vstupu. Přímo u vstupu vám ale milý pán podá oděv, pokud váš outfit zhodnotí jako nedostatečný pro návštěvu Modré mešity. Hlídejte si také svolávání k modlitbě, jakmile se z minaretů ozve, do mešity nebudete vpuštěni.

Do modré mešity musíte být zahaleni. Naštěstí vám šátek i dlouhé šaty zapůjčí u vchodu:

Náměstí Sultanahmet je místem, které bylo v minulosti centrem veškerého dění, místem, kde se pořádaly trhy, městské schůze, ale i gladiátorské zápasy.

Nakupte na Grand bazaar – Nachystejte si peněženky, tady utratíte majlant, ale vůbec vám to nebude líto! Grand bazaar patří mezi jedny z největších trhů na světě, přesně zde najdete na 60 ulic a kolem 5000 obchodů se vším možným. Báječně vonící koření, ještě báječnější turecké sladkosti, keramika, oblečení, kožené výrobky, čerstvé potraviny, bižuterie, prostě všechno, co nepotřebujete, ale rozhodně musíte mít!

Běžte na trh – Trhy se konají každý týden v různých istanbulských čtvrtích a jde o prvotřídní zážitek! Trhy jsou navštěvovány hlavně místními a podle toho vypadají i ceny. A že tam najdete věcí, které nutně musíte mít! Navíc ti trhovci, ti to prostě umí, takže i když byste na trhu jen stáli a pozorovali prodavače, bude to zážitek!

Bára alias Babs s tchýní a tchánem na kebabu

Bára alias Babs a život s Turkem jsem potkala v Turecku na své road cestě do Istanbulu. Bára píše mega vtipný blog a to nejen ze života v zahraničí. Hlavní postavou jejího elektronického zápisníku je její turecká tchýně. Často píše také o malé kamarádce Asli, jejíž rodině s přispěním Bářiných čtenářů koupila nejen pračku a o výchově své dcerky v Turecku. Rozhodně Bářin blog sledujte! (Facebook klik zde!)

Bára a Asli vás zdraví!

Máte nějaké dotazy nebo svoje vlastní osvědčené postřehy pro Istanbul? Napište nám je do komentářů pod článek! Děkujeme a těšíme se, Babs + Lu

• About
• Latest Posts

Babs

Copywriter & Blogerka at Babs a život s Turkem

Miluju Guns´n´Roses, Kissáky a svýho psa jsem pojmenovala po Colinu Firthovi. Čuchám ke knížkám, zbožňuju paštiku a chození bosá. Mám blbej humor a za manžela Turka. Dost boží život na to, abych si svoje zážitky nechávala pro sebe, a tak píšu blog: www.babsieslife.blogspot.cz

Latest posts by Babs (see all)

• Cestovatelské tipy: Istanbul - 12.9.2016